Jak Karin (ne)způsobila nehodu

Karin si pořídila řidičský průkaz a Eda jí koupil auto.

Jednoho dne řídila svůj vůz a blížila se k označenému přechodu pro chodce. Čekala tam paní s kočárkem. Zastavila a dala jí přednost. V tom uslyšela ránu. Zezadu do ní někdo narazil s takovou razancí, že jí podpěrka hlavy rozdrtila skřipec ve vlasech.

Karin vystoupila a šla se podívat. Viníkem nehody byl otupělý důchodce. Jeho manželka jí sdělila, že má vysokou horečku, je mu špatně, ba na omdlení a že ho tudíž (ze sedadla spolujezdce) veze na pohotovost. Vysvětlení, kterého se jí dostalo, zřejmě mělo ospravedlnit jeho nepozornost za volantem. Taky že jo.

Toto důkazní řízení vygradovalo ponaučením, že kolem nemocnice má jezdit opatrně, protože se do ní koncentrují pacienti. Pánovi tento statut manželka předem udělila. Jezdit opatrně z jejího pohledu zřejmě znamenalo kohokoli smést ze silnice. Viníkem byla v jejích očích Karin

.

Jiného dne Karin opět řídila svůj vůz a blížila se k semaforu u křižovatky. Jelikož tam skočila oranžová a nejela v koloně první, zabrzdila. Ne tak třicetiletý řidič za ní. Uslyšela známý náraz a opět dostala opěrkou ránu do hlavy.

Sotva vystoupila, obořil se na ní, že ještě měla stihnout křižovatku přejet a že neumí jezdit. Hlava ji z nárazu bolela, a tak ani nebyla moc schopná mu oponovat.

Několik měsíců poté Karin zase spořádaně jela autem podle pravidel. Když projížděla křižovatkou, uvědomila si, že do ní ve stejnou chvíli vjíždí stejnou rychlostí dva. Druhé auto se k ní řítilo zleva. Ovšem pouze ona byla na hlavní, tím si byla naprosto jistá. Nicméně stejnou jistotou, byť falešnou, vládl řidič druhého vozu. Boční náraz vychýlil její vůz z dráhy a zdemoloval přední i zadní dveře.

Vystoupila dveřmi spolujezdce a šla se podívat na vzniklou škodu. Z druhého auta vystoupil manželský pár ve věku kolem padesáti let. Pán byl slušný, chtěl sepsat protokol. Jeho manželka ho ovšem okřikla, aby nebyl hloupý a vyrovnal se s Karin na místě. Nabídli jí 14 000,-, což s díky odmítla (finální škoda se vyšplhala na 120 000,- Kč).

Při vyplňování údajů do protokolu si polohlasem povzdechla, že oproti stereotypnímu narativu, že ženy jsou horšími řidičkami, je to už během jediného roku potřetí, co jí chlap naboural auto.

Paní, excitovaná nehodou a předtuchou ztráty pojišťovacího bonusu, ji v tu chvíli okřikla:

,,Tak teď jste se sama odhalila. Jestli vás pokaždý naboural chlap a nikdy ženská, tak ty chlapy dráždíte a za všechny nehody si můžete leda tak sama. Já například neřídím, tak nemůžu žádného chlapa vyprovokovat k nehodě. Ženská za volant nepatří!“

Doma se Karin s pláčem svěřila Edovi. Ten poznamenal: ,,Dobře mu tak, já mám také samé špatné zkušenosti se ženami, do kterých jsem autem vlítnul.“